V malebné krajině dolního toku řeky Vltavy se na jejím pravém břehu rozprostírá areál zámku Veltrusy. V rozlehlém přírodně krajinářském parku zaujme návštěvníka komplex budov, dokumentující podobu světské architektury vrcholného baroka a životní styl šlechty v 18.století.
O vhodných podmínkách pro život člověka v této oblasti svědčí četné archeologické nálezy, které dokládají osídlení již v době pravěké. Samotná ves Veltrusy, dnes město, vznikla v raném středověku, první písemné zprávy pocházejí z 13. století v souvislosti s darováním Veltrus Přemyslem Otakarem I. klášteru v Doksanech. Během následujících století ves vystřídala mnoho majitelů, někdy zvučnějších, jindy téměř neznámých jmen. Nová etapa ve vývoji Veltrus započala sňatkem Marie Terezie ze Scheidlerů s Václavem Antonínem Chotkem (1674-1754) v roce 1698. Ten sice patřil původem k staré české rytířské šlechtě, avšak jeho majetkové postavení bylo v důsledku pobělohorských konfiskací neuspokojivé. Věno jeho manželky, panství Jeviněves - Veltrusy, proto znamenalo spolu s vykonáváním úřednických funkcí u dvora počátek nového společenského vzestupu, vyjádřeného mimo jiné zřízením reprezentačního sezónního sídla.
Výstavba zámku začala v druhém desetiletí 18. století. Původní plány se nedochovaly, jméno architekta není přesně známo (snad G.Alliprandi, či F.M. Kaňka). Jisté je, že zámek vznikal jako velkoryse koncipovaný komplex budov podle osy jih-sever. Budovy byly výškově odstupňovány a obklopovaly geometricky členěný čestný dvůr.Ten byl uzavřen plotem s alegorickými sochami měsíců a ročních dob, z dílny Matyáše Brauna. Z čestného dvora se vstupovalo do hlavní budovy reprezentačním schodištěm s balustrádami a plastikami nebo sallou terrenou v přízemí. Nad ní se vypínal ústřední prostor tvaru kruhového válce, o patro převyšující paprskovitě vybíhající jednopatrová křídla ve tvaru písmene X. Tento půdorys stavby zůstal v podstatě nezměněn dodnes.
Druhým majitelem zámku se stal syn zakladatele hrabě Rudolf Chotek(1706-1771). Otec mu umožnil získat na tehdejší dobu velmi dobré vzdělání, které uplatnil v císařských službách. Jeho talentu, zejména v oblasti ekonomické, využila panovnice Marie Terezie. V roce 1749 byl Rudolf Chotek povolán do Vídně, kde ve funkci prezidenta finanční komory a ředitele obchodu v dědičných zemích přispěl k povznesení hospodářství habsburské monarchie. Snahu oživit hospodářství českých zemí dokládá mimo jiné akce, kterou Rudolf Chotek uskutečnil právě ve Veltrusích.Ve dnech 30.a 3l.srpna 1754 zde pod názvem "Velký trh tovarů Království českého" proběhla průmyslová výstava, ukazující přednosti manufakturní výroby před cechovní prací rukodělnou. O výjimečnosti výstavy svědčí přítomnost císařského páru Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Rudolfovy zásluhy nezůstaly bez ocenění, v roce 1759 získal jedno z nejvyšších habsburských vyznamenání Řád zlatého rouna.
Rudolf Chotek díky svým úspěchům rozšiřoval pozemkový majetek a také se rozhodl pro úpravu hlavní budovy zvětšením křídel na dvojnásobek původní délky. Interiéry získaly rokokový vzhled a zámek se v podstatě přiblížil dnešní podobě. Také zámecký park procházel změnami. Původní francouzský sloh, upřednostňující plošně i prostorově geometrické tvary, ustoupil kolem poloviny 18. století módnímu krajinářskému uspořádání. Zachována zůstala osová alej, odpovídající hlavní ose zámecké budovy. Rozhodujících proměn doznal park v poslední třetině l8.století, v době působení třetího majitele zámku Jana Rudolfa Chotka(1748-1824). Synovec Rudolfa Chotka získal Veltrusy na základě tzv. fideikomisu, který zaručoval nezcizitelnost, nedělitelnost a dědičné právo prvorozeným synům. Nutnost takto uspořádat rodinný majetek vycházela ze skutečnosti, že Rudolf neměl mužského potomka. Kromě Veltrus spravoval Jan Rudolf Chotek také panství Nové Dvory u Kutné Hory, zastával řadu významných funkcí a byl velikým milovníkem přírody, věd a umění. Právě jeho zájem o přírodu se odrazil na vzhledu veltruského parku.
Nutnost změn byla do určité míry vyvolána častými povodněmi, které změnily podstatně tok Vltavy. Proto bylo vybudováno nákladné regulační zařízení, zásobující vodou opuštěné říční rameno. Park se rozrostl do dnešní velikosti (asi 300ha) a zahrnoval krajinářský park s okrasným statkem, oboru a lužní les. Postupně byl doplňován drobnými architekturami, pavilóny, mosty, sochami a pomníky, které sloužily spolu s plavbami po umělém kanálu k romantickým zálibám šlechty. Park byl rovněž obohacen o řadu vzácných rostlin, které se mnohdy dochovaly dodnes.
V l9.století park a později i panství se zámkem začaly nést stopy úpadku. Regulací Vltavy ztratil kanál napojení na řeku a voda v něm už zůstala stojatá. Nástupce Jana Rudolfa Chotka hrabě Jindřich Chotek (1802-1864) ještě pozemkový majetek rodu rozšířil a chotkovské velkostatky představovaly relativně dobře ucelené komplexy. Avšak jeho nástupcům se již nedařilo, hospodaření ve vlastní režii ustalo, dvory byly propachtovány, průmyslové podniky pronajaty a majetek postupně rozprodáván. Od posledních majitelů, Karla a Livie Chotkových, převzal zámek v roce 1945 československý stát a zpřístupnil jej veřejnosti.
Za pozornost stojí zmínka o velkobřezenské větvi rodu Chotků do níž patřil např. Karel Chotek, z jehož podnětu byly budovány silnice, mosty, jeho jméno nesou Chotkovy sady v Praze. Zasloužil se také o rozvoj průmyslu v Čechách. Zároveň byl dědečkem asi nejznámější příslušnice rodu - Žofie Chotkové - manželky následníka trůnu Františka Ferdinanda d' Este, jejichž životy ukončily výstřely v Sarajevu v létě roku 1914.
V malebné krajině dolního toku řeky Vltavy se na jejím pravém břehu rozprostírá areál zámku Veltrusy. V rozlehlém přírodně krajinářském parku zaujme návštěvníka komplex budov, dokumentující podobu světské architektury vrcholného baroka a životní styl šlechty v 18.století.
O vhodných podmínkách pro život člověka v této oblasti svědčí četné archeologické nálezy, které dokládají osídlení již v době pravěké. Samotná ves Veltrusy, dnes město, vznikla v raném středověku, první písemné zprávy pocházejí z 13. století v souvislosti s darováním Veltrus Přemyslem Otakarem I. klášteru v Doksanech. Během následujících století ves vystřídala mnoho majitelů, někdy zvučnějších, jindy téměř neznámých jmen. Nová etapa ve vývoji Veltrus započala sňatkem Marie Terezie ze Scheidlerů s Václavem Antonínem Chotkem (1674-1754) v roce 1698. Ten sice patřil původem k staré české rytířské šlechtě, avšak jeho majetkové postavení bylo v důsledku pobělohorských konfiskací neuspokojivé. Věno jeho manželky, panství Jeviněves - Veltrusy, proto znamenalo spolu s vykonáváním úřednických funkcí u dvora počátek nového společenského vzestupu, vyjádřeného mimo jiné zřízením reprezentačního sezónního sídla.
Výstavba zámku začala v druhém desetiletí 18. století. Původní plány se nedochovaly, jméno architekta není přesně známo (snad G.Alliprandi, či F.M. Kaňka). Jisté je, že zámek vznikal jako velkoryse koncipovaný komplex budov podle osy jih-sever. Budovy byly výškově odstupňovány a obklopovaly geometricky členěný čestný dvůr.Ten byl uzavřen plotem s alegorickými sochami měsíců a ročních dob, z dílny Matyáše Brauna. Z čestného dvora se vstupovalo do hlavní budovy reprezentačním schodištěm s balustrádami a plastikami nebo sallou terrenou v přízemí. Nad ní se vypínal ústřední prostor tvaru kruhového válce, o patro převyšující paprskovitě vybíhající jednopatrová křídla ve tvaru písmene X. Tento půdorys stavby zůstal v podstatě nezměněn dodnes.
Druhým majitelem zámku se stal syn zakladatele hrabě Rudolf Chotek(1706-1771). Otec mu umožnil získat na tehdejší dobu velmi dobré vzdělání, které uplatnil v císařských službách. Jeho talentu, zejména v oblasti ekonomické, využila panovnice Marie Terezie. V roce 1749 byl Rudolf Chotek povolán do Vídně, kde ve funkci prezidenta finanční komory a ředitele obchodu v dědičných zemích přispěl k povznesení hospodářství habsburské monarchie. Snahu oživit hospodářství českých zemí dokládá mimo jiné akce, kterou Rudolf Chotek uskutečnil právě ve Veltrusích.Ve dnech 30.a 3l.srpna 1754 zde pod názvem "Velký trh tovarů Království českého" proběhla průmyslová výstava, ukazující přednosti manufakturní výroby před cechovní prací rukodělnou. O výjimečnosti výstavy svědčí přítomnost císařského páru Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Rudolfovy zásluhy nezůstaly bez ocenění, v roce 1759 získal jedno z nejvyšších habsburských vyznamenání Řád zlatého rouna.
Rudolf Chotek díky svým úspěchům rozšiřoval pozemkový majetek a také se rozhodl pro úpravu hlavní budovy zvětšením křídel na dvojnásobek původní délky. Interiéry získaly rokokový vzhled a zámek se v podstatě přiblížil dnešní podobě. Také zámecký park procházel změnami. Původní francouzský sloh, upřednostňující plošně i prostorově geometrické tvary, ustoupil kolem poloviny 18. století módnímu krajinářskému uspořádání. Zachována zůstala osová alej, odpovídající hlavní ose zámecké budovy. Rozhodujících proměn doznal park v poslední třetině l8.století, v době působení třetího majitele zámku Jana Rudolfa Chotka(1748-1824). Synovec Rudolfa Chotka získal Veltrusy na základě tzv. fideikomisu, který zaručoval nezcizitelnost, nedělitelnost a dědičné právo prvorozeným synům. Nutnost takto uspořádat rodinný majetek vycházela ze skutečnosti, že Rudolf neměl mužského potomka. Kromě Veltrus spravoval Jan Rudolf Chotek také panství Nové Dvory u Kutné Hory, zastával řadu významných funkcí a byl velikým milovníkem přírody, věd a umění. Právě jeho zájem o přírodu se odrazil na vzhledu veltruského parku.
Nutnost změn byla do určité míry vyvolána častými povodněmi, které změnily podstatně tok Vltavy. Proto bylo vybudováno nákladné regulační zařízení, zásobující vodou opuštěné říční rameno. Park se rozrostl do dnešní velikosti (asi 300ha) a zahrnoval krajinářský park s okrasným statkem, oboru a lužní les. Postupně byl doplňován drobnými architekturami, pavilóny, mosty, sochami a pomníky, které sloužily spolu s plavbami po umělém kanálu k romantickým zálibám šlechty. Park byl rovněž obohacen o řadu vzácných rostlin, které se mnohdy dochovaly dodnes.
V l9.století park a později i panství se zámkem začaly nést stopy úpadku. Regulací Vltavy ztratil kanál napojení na řeku a voda v něm už zůstala stojatá. Nástupce Jana Rudolfa Chotka hrabě Jindřich Chotek (1802-1864) ještě pozemkový majetek rodu rozšířil a chotkovské velkostatky představovaly relativně dobře ucelené komplexy. Avšak jeho nástupcům se již nedařilo, hospodaření ve vlastní režii ustalo, dvory byly propachtovány, průmyslové podniky pronajaty a majetek postupně rozprodáván. Od posledních majitelů, Karla a Livie Chotkových, převzal zámek v roce 1945 československý stát a zpřístupnil jej veřejnosti.
Za pozornost stojí zmínka o velkobřezenské větvi rodu Chotků do níž patřil např. Karel Chotek, z jehož podnětu byly budovány silnice, mosty, jeho jméno nesou Chotkovy sady v Praze. Zasloužil se také o rozvoj průmyslu v Čechách. Zároveň byl dědečkem asi nejznámější příslušnice rodu - Žofie Chotkové - manželky následníka trůnu Františka Ferdinanda d' Este, jejichž životy ukončily výstřely v Sarajevu v létě roku 1914.